Radovat se z každého odehraného utkání, říká David Braun

Dvacetiletý rodák ze Strakonic, jenž hokejbalově vyrostl v Blatné, patří již tradičně mezi opory mateřského druholigové celku a zároveň extraligových Dobřan. V posledních třech sezónách nastoupil David Braun ve všech nejvyšších mužských soutěžích.

Přes druholigové Kasejovice a Suchdol nad Lužnicí, který se však následně vrátil do 1. ligy, skončil až v extralize. V letošním ročníku nastupuje tento produktivní forvard v soutěži nejvyšší a domácí druholigové Blatné.

Dva týmové tréninky týdně vás moc neposunou

Davide, pojďme se úvodem vrátit k loňské sezóně a 2. lize. Před jejím přerušením jste stihli odehrát čtyři utkání a nepoznali hořkost porážky, což byl v podstatě totožný start jako sezonu předminulou. Ty jsi nastoupil ve třech utkáních. Co zdobí tým Kasejovic?

Radši bych během těch dvou sezón nějakou tu porážku skousnul než tohle. Bohužel dopadlo to tak, jak dopadlo. Tudíž na nějakou vítěznou sérii nebereme žádné ohledy. Teď si hlavně každý přeje, ať se může hrát. Náš tým je poměrně mladý, až na pár výjimek, tudíž můžeme těžit především z rychlosti a dravosti.

Kromě 2. ligy jsi nastupoval také za extraligové Dobřany, kde jsi odehrál jedenáct utkání. Jak se vlastně zrodilo toto angažmá?

Před loňskou sezónou jsem si možná poprvé v kariéře prošel kvalitní individuální i týmovou letní přípravou a cítil jsem, že jestli mám někdy mít příležitost zabojovat o extraligu, bylo to právě tehdy. Pak mi přišly postupně nabídky z Kova, Kertu, Hostivaře a Dobřan. Věděl jsem, že v Dobřanech je mladý tým a hlavně jsem tu pár kluků už znal, takže nebylo o čem diskutovat. Občas jsem pak během sezóny i po ní slýchal otázky typu ,,proč jsi nešel do Kertu, mohl jsi mít titul'' apod. Ale pro mě osobně jsou Dobřany přínosnější. Jak jsem říkal - máme mladý tým, tudíž i ve 20 letech dostávám dostatek prostoru ve hře pět na pět, při přesilovkách i oslabení. Takže odpověď je jasná - s Kertem bych sice měl titul, ale odehrál bych za sezónu tolik minut, jako mám v Dobřanech během pár zápasů.

Pak přišlo přerušení soutěží, včetně regionálních soutěží. Jak jsi se v této nelehké době připravoval na případný restart?

Nebyla to lehká doba a doufám, že už se nebude nikdy opakovat, ale kdo ví... Každopádně alespoň po fyzické stránce jsem neměl problém udržet se ve formě pro případný restart soutěže. Bylo to spíš o hlavě každého hráče a myslím, že teprve první hrací víkend v 2. lize ukáže, jak kdo sám se sebou umí pracovat. Jak jsem totiž už zjistil, dva týmové tréninky týdně vás moc nepoposunou.

Extraligová sezona se nakonec v pozměněném formátu dohrála. Jaké to z pohledu hráče bylo, vrátit se zpět na hřiště, a hlavně do zápasů?

Někdo tvrdil, že se raději dohrávat soutěž vůbec neměla a týmy se měly připravit na letošní sezónu, já byl však opačného názoru. První zápasy po tak dlouhé pauze sice nebyly vůbec na úrovni extraligy, a ikdyž hned po druhém kole jarní části bylo jasné, že playoff neuděláme, já si užíval každý další zápas a bral jsem to jako sbírání zkušeností na současnou sezónu a myslím, že to nebylo vůbec na škodu.

V jednom ročníku jsi se zúčastnil dvou soutěží. Jak moc velký je rozdíl mezi extraligou a regionální 2. ligou z tvého pohledu?

Nepopsatelný, nechci tím schazovat úroveň 2. ligy, ale extraliga je úplně o několik levelů jinde a to především z hlediska rychlosti a chytrosti hráčů. Možná jen ta tvrdost je srovnatelná (smích).

David Braun oslavuje svoji trefu v dresu Dobřan

Já se naučil radovat se z každého odehráného utkání, ať dopadne jakkoliv

Dobřany nakonec obsadily desátou příčku a neprobojovaly se do bojů v play-off. Co chybělo týmu, kterému se zejména na podzim utkání nepovedla přetavit v bodový zisk?

Asi zkušenosti v klíčových pasážích zápasů, hlavně vloni na podzim, kdy jsme dobře rozehrané zápasy, a to i s těžkými soupeři, dokázali ztratit během pár minut. Letos snad už to play-off klapne.

Jak bys nakonec celkově zhodnotil vystoupení obou celků, za které jsi nastupoval v soutěžní sezoně? Převažuje spokojenost či zklamání?

Loňská sezóna se nedá nijak hodnotit, možná za Dobřany, kdy jsme to jednokolově doťukli, ale v Blatné jen čtyři zápasy. Já se však alespoň naučil jednu věc a tou je, radovat se z každého odehraného zápasu, ať dopadne jakkoliv. Nikdo z nás totiž neví, kdy to zase může být třeba na rok poslední zápas.

Odehrál jsi čtrnáct utkání, převážnou část v extralize a v obou výběrech byl nejproduktivnějším hráčem. Jak bys zhodnotil ty sám své výkony v sezóně?

Nerad hodnotím sám sebe, celkově na ty individuální statistiky tak od mladšího dorostu moc nekoukám. Je sice hezké, že se mi dařilo bodovat, o to hezčí, že to bylo v extralize, ale kdybych každý svůj kanadský bod mohl vyměnit za týmový bod do tabulky, tak neváhám. Koneckonců, kdo neumí potlačit svoje ego, může jít cvrnkat třeba kuličky (smích).

Pojďme k aktuálně probíhající sezoně. Jak probíhala příprava, když jste vlastně sezónu končili v polovině června?

Já ani nezaregistroval, že sezóna skončila (smích). Někdy od dubna, kdy došlo k prvnímu rozvolnění jsem trávil na hokejbale tři až pět dní týdně. Do toho jsem se individuálně pokusil oproti loňským naběhaným kilometrům zaměřit spíše na sílu a rychlost, což se mi tak nějak podařilo. Z tohoto hlediska se cítím v nejlepší fyzické formě, se kterou jsem se kdy potkal. Jinak, jak říkám příprava probíhala i týmová, já se snažil rovnocenně podělit Blatnou i Dobřany, což nebylo vždy úplně jednoduché.

Po dvou zápasech s těžkými soupeři mají Dobřany na svém kontě čtyři body. Ty sám jsi bodoval v každém klání. To se dá hodnotit jako skvělý start soutěže, souhlasíš?

Oproti loňské sezóně jsme alespoň tuto začali bodově. Možná nás dokonce "pouze" bod z duelu v Pardubicich může mrzet, protože si troufnu říct, že jsme v některých pasážích zápasu soupeře přehrávali. Bohužel neproměňování šancí nás trápí dlouhodobě a mě konkrétně. Každopádně teď je třeba na tyhle zápasy zapomenout a plně se soustředit na nadcházející domácí duel se čtyřnásobným mistrem z Kertu.

David Braun oslavuje svoji extraligovou trefu do sítě Kertu

Teď se chci hlavně bavit hrou

V regionální soutěži již nebude nastupovat celek Kasejovic, ale Blatné. Jak došlo k této změně?

Konečně nám po letitém usilování bylo na hokejbalovém vedení jižních Čech dovoleno jít hrát soutěž na západ, která je z hlediska postavení Blatné ekonomicky výhodnější a pro nás hráče i mnohem atraktivnější. Doufám, že i klubům z Plzně a okolí tenhle tah nevadí. Přeci jenom, jeden "delší" výjezd za sezónu, by pro ně nemusel být problém.

S jakými cíli půjdou extraligové Dobřany a druholigová Blatná do soutěží?

Nemám rád tyhle předsezónní odhady, stejnak to dopadne většinou úplně naopak. Hlavně si přejeme odehrát plnohodnotné soutěže a bavit se hokejbalem. Ale přeci jenom prohrávat nechce nikdo, tudíž ani my!

Jak dlouho se hokejbalu věnuješ a jaké byly tvé první hokejbalové krůčky?

No strašně to letí. Kde jsou ty časy, kdy jsem to zvládal spočítat na rukou. I když se mi to zdá už strašné, letos v zimě tomu bude čtrnáct let. Tak čtvrtina kariéry řekl bych (smích).

Jaké jsou tvé hokejbalové sny a cíle? Čeho bys chtěl dokázat v hokejbalové kariéře?

Už jsem z těch dětských snů o mistrech světa vyrostl. To by byla jen třešnička na dortu za to všechno, co člověk sportu, který tak miluje, obětoval. Teď se chci hlavně bavit hrou a trávit čas na hřisti s lidmi, kteří mě naplňují, ať jsou to ti, se kterými jsem vyrůstal nebo ti, které jsem díky hokejbalu poznal.