Společně se musíme rvát o každý balónek, každou vteřinu a v každém utkání, burcuje Václav Šlehofer

Dobřany vstoupí do soutěžních zápasů už za necelých čtrnáct dní. V jarní části se budou snažit navázat na závěr podzimu, kde vyhrály tři utkání v řadě. Nejen na to přišla řeč v rozhovoru s hlavním trenérem Václavem Šlehoferem st., který během podzimní části nastoupil do dvou extraligových soubojů.

Jsme malý klub, pracujeme v rámci možností, ale o to víc musíme točit na plné obrátky

Pane trenére, v podzimní části jste se s Dobřany umístili na desátém místě, ale na osmé vám chybí jen tři body. Jaká byla první část sezóny z Vašeho pohledu?

Pro mě standardní. Zase změny v kádru a opět práce s mladými nevyhranými kluky mnohdy bez extraligových parametrů. Bohužel nejsme fotbal, kde objedete pár vesnic a máte velkou šanci získat dva, tři šikuly do svého kádru. Jsme malý sport, fakt malé město, malý klub, čili pracujeme v rámci možností, ale o to víc musíme točit na plné obrátky. Mrzela mne dlouhodobá zranění a ztráta Jindry Matějky s Martinem Krchem. Na druhou stranu platilo, chytli se jiní, i to přináší sport. Jinak s koncem podzimu se to maličko sladilo a začali jsme i bodovat. Desátí jsme jen díky skóre, jinak vzájemné zápasy máme s devátým Hradcem Králové o gól lepší. To by se počítalo po skončení základní části... No a samozřejmě koukáme nahoru. Neznám tým, který by nechtěl vyhrávat, natož hrát o titul.

V některých zápasech vám dělala problémy produktivita, jste jedním z týmů, které na podzim vsítily v CROSSDOCK Extralize v průměru nejméně branek, ve čtyřech utkáních jste se neprosadili ani jednou. Kde byly podle Vás největší příčiny?

Ano, čísla mnohé napoví, důležitější jsou pro mne ale body. Tady to při hře 5 na 5, navíc svázané taktikou z obou stran, stejně o kráse není. Navíc dá se vyhrát i na dva góly... Pokud bych měl koukat na absenci vstřelených branek, pak mohu jen vyzdvihnout soupeřovu defenzivu a naši sterilitu někdy hraničící s nemohoucností v zakončení, což beru ale i na sebe. Vím, kde je chyba a osobně jsem se na ní také podílel, zejména když byli kluci v mládežnických kategoriích. Spoustu herních situací jsme řešili tehdy jinak... Na finální fázi samozřejmě nyní hodně pracujeme a nejen na ní.

V závěru podzimní části se vám dařilo, vyhráli jste tři utkání v řadě. Jak důležité bylo se před zimní přestávkou dostat na vítěznou vlnu?

Tři výhry v řadě nakopnou každého, to je bez debat. Jediná škoda, že nás přerušila kalamitní pauza. Hrát se u nás dalo, aby ne. Jenže Svítkov to má do Dobřan 200 km, hodně silnic bylo tehdy na hranici sjízdnosti, a to jsme respektovali. O tom vůbec nemusí být řeč. Každopádně tři vítězné duely po sobě nás hodně probraly a nabudily dál, neboť se nerodily lehce a museli jsme si je vydřít. Na téhle úrovni asi nebudeme nikoho válcovat, toho jsme si vědomi. Ale bodík k bodíku a ono to půjde. Jak jsem zmínil, musíme se prostě obětovat.

S klukama hraju a trénuju pořád, pokud zdravotní stav dovolí

Na podzim jste po dlouhé nastoupil také do dvou extraligových zápasů, celkem jste si v nich zapsal dvě asistence. Co Vás k tomu z pozice trenéra vedlo? A jak se za tím ohlížíte?

Po dlouhé době bych neřekl. S klukama hraju a trénuju pořád, pokud tedy zdravotní stav dovolí. Do Karviné jsme jeli ve „slátanině“, to je fakt, a to mě strašně mrzelo. Prostě jedno mi to určitě nebylo a nemávl jsem jen tak rukou, že je to jen jeden zápas. Tihle současní kluci v dnešní době totiž nechápou, že za soupeřem musíš jet i reciprocitně k zápasu na jeho stadion. Nedělám si iluze, že v jiných týmech je to jinak. Také je fakt, že jsme opravdu řešili četná zranění či nemoci, aby to bylo tedy celé fér. Nicméně především proto jsem na severu Moravy nastoupil v 51 letech.

No a doma s Prachaticemi jsem jen navázal. Kdybych si nezlomil v tomhle duelu palec na noze, což jsem zjistil až třetí den po utkání, mohl jsem toho odehrát víc. Škoda, soutěž se mi i zalíbila... (smích) Samozřejmě tohle moc smysl a budoucnost jaksi nedává, toho jsem si pochopitelně vědom moc dobře. Spíš bychom chtěli, aby se probrali jiní. Myslím, že jsem hodně klukům u nás věnoval kus života, spoustu svého času a energie, když byli malí či mladí. Teď by mohla přijít alespoň od zlomku z nich zpětná vazba našemu klubu. Doba je ale holt jiná a na výmluvy či jiná lákadla ideální. Třeba se pletu.

Přípravy na jarní část jsou v plném proudu, s týmem vstoupíte do soutěžních zápasů už 10. února. Jak probíhá příprava a co máte před začátkem soutěže ještě naplánované?

Chvilku jsme orazili, tedy kdo chtěl. Jinak jsme se udržovali takřka permanentně s klubovými tradicemi ve sportovním procesu nám vlastními. Co se týká samotné zimní přípravy, pak jsme začali hned zkraje ledna tréninkovými jednotkami. No a náplň přípravy si myslím, že nebude od ostatních moc odlišná. Driluješ věci, které tě limitují. Zdokonaluješ, které tě zdobí. A přitom všem prohlubuješ fyzickou kondici, sílu a jiné atributy. A určitě chceš kabinu zase maličko zaujmout, stmelit a posunout. 6. února máme sehrát s Hostivaří odvetu za letní přípravu v Praze. Tentokrát logicky doma v Dobřanech. 10. a hned 11. 2. (Český pohár) už vstoupíme do soutěžních zápasů. Teprve až 17. února odehrajeme doma tradiční turnaj Ledňáček, ten by měl mít letos kvalitní obsazení. Vím, že je plán přípravy atypicky postavený, ale program jsem uzpůsobil s ohledem na sraz reprezentace mužů. Věřím, že i takto to bude OK.

V jarní části se bude bojovat ještě o hodně bodů a pořadí se v tabulce může měnit. S jakými cíli do ní půjdete?

Můžeme mít cíle nejvyšší, záleží, jaké pochopení budou mít všichni v kabině. A co tomuto náročnému, pro mě osobně tedy po více než tři dekády let standardnímu, procesu všichni obětujeme. Vnímáme nejen s kolegy, že se tady pomalu tvoří parta. Přidávají se i kluci, kteří k nám dojíždí. Cítím z nich sílu, odhodlání a prostě něco nového. To nás tmelí. Pak věřím, že minimálně jádro z řad stále mladých odchovanců, třeba i bývalých úspěšných mládežnických reprezentantů, je už dnes dost silné i po lidské či mentální stránce. Když to celé shrnu, pak se společně musíme organizovaně a disciplinovaně rvát o každý balónek, každou vteřinu a v každém utkání. Jedině tak můžeme pomýšlet na úspěch.

Dobřany se usadily v nejvyšší mužské soutěži. Na výraznější úspěch ale stále čekají. Podaří se jim v letošním ročníku postoupit do play off CROSSDOCK Extraligy? Autor: Lukáš Haváček.