HBC Plzeň zůstane nadále extraligová. Jak trenér Kadaně naladil své svěřence do rozhodujících zápasů?

HBC Plzeň hrála rozhodující sérii o sestup do 1. ligy s pražským KOVEM. Západočeši nezačali tuto sérii vůbec dobře, protože po prvním duelu prohrávali 0:1 na zápasy. Trenér Kadaně však svůj celek Mečounů naladil na skvělou vlnu. Borci z Plzně celou sérii otočili a můžou slavit, že udrželi Extraligu!

Tým potřeboval dostat impulsy

Trenére, vy jste se svým týmem musel jít do play-down o udržení Extraligy. Jak náročné to bylo naladit mentalitu hráčů na tuto část sezóny?

Nebylo to tak těžké, jak by se mohlo na první pohled zdát. Důvodem je to, že jsem tým pro tuhle poslední část přebíral a nebyl jsem zatížený atmosférou sérií proher. Tým potřeboval dostat impulsy, aby do té, už definitivně, rozhodující série byl v jiném rozpoložení. Občas stačí trochu upravit trénink, složení útoků a podobně. A především je nutné cíli skutečně věřit. Nakazit pozitivním myšlením hráče.

V první sérii proti Hradci Králové jste však neuspěli ani jednou. To asi hráčům moc vzpruhy nepřidalo. Jaké pokyny a povely zněly na rozhodující sérii proti KOVU?

Ano, nepřidalo. Jak uvádím výše, zejména šlo o nastavení hlav a vítězné mentality. Tím, že se vrátilo pár hráčů, v týmu kvalita byla, šlo o to dostat jí do hry a výsledků.

V sérii proti KOVU jste nezačali dobře. Prohrávali jste 1:0, ale dokázali jste se do série vrátit. Byl to důležitý okamžik, když jste na domácí půdě vyrovnali?

Úvodní zápas jsme prohráli, ale statistika střelby byla 34:19. Řada šancí byla gólových, ale asi to byla setrvačnost sterilní koncovky z jarní části soutěže. Já jsem věřil, že druhý den se to už otočí a stalo se. Hráči byli důslednější v řadě činností a střelecky se tým naprosto odšpuntoval. Zároveň kluci začali věřit ve vlastní schopnosti.

Předseda klubu HBC Plzeň Josef Kadaně se vrátil na střídačku A-týmu během play-down a extraligovou příslušnost se klubu povedlo zachránit. Autor: Milan Podpera.

Zápas od zápasu jsme se zlepšovali

Jaké byly pražské zápasy? Jak byste je zhodnotil? V čem jste soupeře přehráli?

Byly takové, jak jsem si představoval. Tým hrál lépe dozadu, byl efektivnější v zakončení. Od druhé třetiny úvodního zápasu na Palmovce jsem vnímal zaujetí hráčů tak, že si nepřipouští nic než výhru. Byly to z naší strany velmi povedené zápasy, založené na výkonech hráčů. Zápas od zápasu jsme se zlepšovali, což krásně ilustrují výsledky i statistiky všech čtyř zápasů. Troufnu si říct, že jsme byli celkově přesvědčivější.

V Praze jste zachránili extraligovou příslušnost. Jak moc velká úleva to byla?

Nepopírám, že byla. Asi pro všechny z nás – hráče Áčka, budoucí hráče, kteří jsou v mládežnických mužstvech, pro trenéry a další lidi v klubu.

Chtěl bych se ale zastavit u jedné věci. Už v létě, kdy jsme rozhodně netušili, že budeme mít takhle šílenou sezonu, jsem kritizoval rozhodnutí svazu o play-down. S týmy nikterak nekonzultované. Kluby extraligy tvoří klíčovou část hokejbalové mládeže, jsou jedinou prezentací sportu směrem do veřejnosti a nestojí vedení svazu za konzultaci herního systému? Do 1. ligy mohl klidně zahučet klub, kterému uteklo play-off o vlásek, zraní se mu klíčoví hráči, soupeř výrazně posílí a je zaděláno na fatální následky. Opět přestaly být kluby partnerem pro svaz a to je špatně. Páteř hokejbalu má právo na spoluvytváření soutěže, kterou hraje a ne, že ne.

Co budete muset do příští sezóny zlepšit a změnit, abyste se vyhnuli bojům o záchranu? A jaký máte pohled na tuto aktuální sezónu?

Tahle právě skončená pro nás znamená nutnost velké reflexe. Počet hráčů, jejich výběr, způsob trénování, herní systém, příprava hráčů z juniorky. Každá krize je příležitost, využijeme jí k našemu zlepšení. Standa Kastner si prožil s týmem extrémně těžkou premiérovou sezonu, kdy by měl s ohledem na okolnosti problém udělat lepší výsledek snad i Scotty Bowman. Mrzí mi to vůči Standovi dost, protože když věci nefungují, trenér s tím může jen málo co dělat.