Vždycky jdu do zápasu s tím, že chci vyhrát, říká kapitán Plzně-Litic Zdeněk Slanec

Kapitán druholigových Litic se na hokejbalových hřištích objevuje již patnáctou sezonou a kromě hokejbalu si užívá domácnost s dvěmi dětmi a relaxuje nejčastěji v přírodě. Jak vidí dosavadní průběh sezony a jaké jsou cíle druholigového celku?

Na to nám odpoví v následujícím rozhovoru grafik koupelen, jenž se kromě již zmíněných koníčků zabývá také chatařením nebo rybolovem.

Vítězství nad rezervou extraligové Plzně si asi zatím považuji nejvíce

Zdeňku, podzimní část regionální soutěže je u konce, Litice jsou na čtvrtém místě druholigové tabulky. Jaká panuje nálada v kabině po odehraných šesti utkáních?

Nálada je u nás v týmu vždycky dobrá, někdy mi přijde že až moc. (smích) Upřímně si myslím, že s kádrem, který máme, bychom měli být výš, ale zase musím pokorně přiznat, že za některé předvedené výkony jsme, kde jsme oprávněně.

Jak bys hodnotil jednotlivá utkání? Které z nich bylo nejtěžší? Byly to souboje s Horní Břízou a Třemošnou, jejichž hokejbalisté jsou společně s blatenskými v tabulce před vámi anebo duel v plzeňské hale s tamní extraligovou rezervou?

Soutěž je poměrně vyrovnaná, takže asi nejde říci, který ze zápasů byl nejtěžší. Každý má jiného ducha. Ale vítězství nad rezervou extraligové Plzně si asi zatím považuji nejvíce.

Jsi na třetí pozici v týmové produktivitě. Na kontě máš z pěti zápasů šest bodů, a to v pozici obránce. To se dá hodnotit jako skvělý start soutěže, souhlasíš?

Nikdy jsem úplně osobní statistiky nesledoval. Vždy mě více zajímal úspěch celého týmu, koneckonců proto jsem si po své hokejové kariéře vybral právě hokejbal, jako další kolektivní sport. Pokud to tak opravdu je, tak bod na zápas na beka není špatný. (smích) Ale doufám samozřejmě, že tam ještě něco napadá.

Poprvé v dlouholeté hokejbalové kariéře se vám s bratrem Michalem povedlo setkat se a zahrát si spolu v jednom týmu soutěžní utkání. Jak k tomu vlastně došlo a jaký to byl pocit? Bude tahle bratrská spolupráce pokračovat i na jaře?

Tak bylo to jedno z mých dlouholetých přání, abych si zahrál s bráchou soutěžní utkání, které se letos po pár tahanicích povedlo dotáhnout do konce. Škoda jen, že díky Covidu se jednalo zatím o pouze jedno utkání. Brácha je o 4 a půl roku mladší, takže ani na hokeji se nám toto nepovedlo, tak jsem rád. Ačkoliv se po novém roce vrací po pauze do Švýcarska, tak pevně věřím v to, že na jaře porci zápasů v našich klubových barvách zvládne a bude častěji jezdit do ČR. Nicméně to záleží samozřejmě na okolnostech. Ale naznačil mi, že zrovna u nás se po dlouhé době hokejbalem opravdu baví.

Mistři 2. ligy - Čechy Západ pro ročník 2018-19. Foto: Jiří Vlček.

Bohužel doba je, jaká je a týmy ubývají, ale to nejen v hokejbale

S jakými cíli vstupoval celek Litic do aktuálního ročníku? Jsou oproti předchozím sezónám jiné?

Tak samozřejmě s těmi největšími. To znamená minimálně postup do play-off a ba dokonce se poprat o celkové vítězství. I když jak jsem již zmiňoval, je v lize nespočet velice kvalitních soupeřů, tak to bude těžké, ale my se o to  popereme.

Obdrželi jste nejméně inkasovaných branek, spoluhráč Tříska vede statistiku gólmanů. Je tento fakt základem k aktuálnímu umístění v čele soutěže?

Tak především je to kvalitním bráněním celého týmu. To je základ k tomu, že i takovej poušťák jakým Pepa (Josef Tříska - brankář týmu pozn. red.) je vede statistiky. (smích) Ne teď vážně, Pepovo pokleky na jedno koleno jsou legendární, takže svoji kvalitu má. I druhého gólmana máme stejně kvalitního, takže s obsazením brankoviště pro letošek jsem velmi spokojen.

Před sezonou došlo k úbytku počtu startujících týmů a každý celek tak čeká šestnáct utkání v základní části? Jak ty vidíš tuhle skutečnost? Přijde ti to dostatečné množství?

Tak když jsem s hokejbalem začínal, bylo týmů výrazně více. Jenom my jako dospělí jsme měli A, B i C-tým. Ale bohužel doba je, jaká je a týmy ubývají, ale to nejen v hokejbale.

Které z celků řadíš, samozřejmě kromě toho, ve kterém nastupuješ, po nekompletní polovině soutěže k favoritům na postup do play-off, jehož se zúčastní první čtyřka?

Myslím, že se o play-off mohou poprat všechny týmy.

Zdeněk Slanec (vlevo) a Josef Tříska po zisku titulu 2. ligy - Čechy Západ. Foto: Jiří Vlček.

Mě osobně to baví s každým soupeřem

Jak bude probíhat zimní týmová příprava?

Tak určitě prosinec necháme individuální, ale od ledna najedeme na klasické 2 tréninky v týdnu.

Na kterého soupeře se ty osobně nejvíce ještě těšíš? Anebo už tento duel proběhl?

Mě osobně to baví s každým soupeřem, vyloženě oblíbený, ani neoblíbený tým v lize už nemám. (smích)

Jak dlouho se hokejbalu věnuješ a jaké byly tvé první hokejbalové krůčky?

Tak hokejbal aktivně hraji již 15. sezonu a začínal jsem v litickém C týmu, ale v témže roce jsem nakoukl i do B a A, takže jsem si v podstatě kromě extraligy asi zahrál všechny soutěže. (smích)

Jaké jsou tvé hokejbalové sny a cíle? Čeho bys chtěl dokázat v hokejbalové kariéře?

Tak pro mě už je v podstatě v mých letech úspěch, že ráno vstanu a dojdu si na toaletu. (smích) Takže tím obdivuji svého nejmenovaného spoluhráče, že má v 51 letech ještě chuť se jít honit za kulatým gumovým nesmyslem. (smích) Sny a cíle jsem nikdy nijak neprožíval. Vždycky jdu do zápasu s tím, že chci vyhrát. Ale pravda, asi takový dva tajné sny jsem měl. A vlastně se mi i oba již letos splnili. Vždycky jsem chtěl zkusit, jaké je to vyběhnout na hřiště s céčkem na prsou, což se mi letos povedlo, když jsem snad asi o bod v hlasování předběhl Juryho (Jakub Juroško - hrající předseda klubu pozn. red.). Dále pak si zahrát s bráchou, což se mi také splnilo. To že si někdy zahraju se svým synem, kterému je aktuálně 6 let je asi v nedohlednu. Než doroste do dospělého hokejbalu, tak já už budu na vozíku. (smích) I když již zmiňovaný nejmenovaný spoluhráč Jirka Kadaně dokazuje, že to není nereálné. Dcera je spíše na tanečky, takže s tou to taky nevypadá. Takže mým aktuálním snem asi je to mydlit dokud zdraví a manželka dovolí. (smích) Ne musím uznat, že mi do hokejbalu nijak nezasahuje a pravidelně mě na něj uvolňuje z rodinných povinností. (smích)

Závěrem bych chtěl všem popřát klidné prožití vánočních svátku. Pevné zdraví a zachování si zdravého rozumu v této prapodivné době.

Jeden z prosincových tréninků, před kterým si hráči museli připravit povrch tak, aby byl způsobilý. Foto: Jakub Juroško.