Extraliga dorostu

Kvalifikaci na finálový turnaj můžeme považovat za úspěch, říká Michal Matoušek

Mezi nejviditelnější hráče plzeňských dorostenců se pasoval plzeňský Michal Matoušek, který se v letošním ročníku zúčastnil také BEKO Poháru juniorů

Představuje se sedmnáctiletý student obchodní akademie Michal Matoušek, jehož koníčky jsou výhradně hokejbal a hokej.

Michale, sezónu jste zahájili skvěle. Ze čtyř utkání jste inkasovali pouze jednou a sami nastříleli 37 branek. Jak bys zhodnotil souboje se Suchdolem, Hostivaří, Rebely a Novým Strašecím?

Začátek sezóny byl opravdu úžasný, řekl bych, že v každém zápase jsme dominovali a soupeřů jsme donutili hrát naši hru. Určitě to bylo i letní přípravou, kterou jsme poctivě odmakali. I z osobního hlediska beru začátek za velice úspěšný, protože jsem týmu přispěl k vítězstvím body.

Pak přišlo přerušení soutěží, včetně extraligy dorostu. Jak jsi se v této nelehké době připravoval na případný restart?

Trénovali jsme s týmem v rámci daných opatření, takže pokud to šlo, tak i po skupinkách na hřišti ve Štruncových sadech anebo jsme chodili běhat, a také jsme měli online tréninky přes Zoom, kde jsme se věnovali cvičení. Osobně jsem se snažil zůstat v kondici během a posilováním, a abych nezapomněl, jak držet hokejku, tak jsem si alespoň chodil střílet na klubovou střelnici.

Sezóna se nakonec dohrála pohárovým formátem. Jak pro vaši dorosteneckou kategorii bylo důležité vrátit se zpět na hřiště a do zápasů?

Tréninkem se nikdy zápas nenahradí, a proto si myslím, že jako každý jsem si návrat do zápasu velice užil a po tak dlouhé době bylo hrát soutěž skvělé.

Rozhodnutí klubu bylo, že budete startovat na BEKO Poháru juniorů, nikoliv na závěrečném turnaji dorostenecké kategorie. Jak jsi tuto informaci přijal?

Když jsem to zjistil, tak jsem byl celkem překvapený. Trochu jsem měl i obavu, abychom vůbec něco vyhráli (smích). Ale po prvních dvou zápasech se ukázalo, že rozhodnutí bylo správné a že juniorským týmům dokážeme jako dorost konkurovat. Myslím si, že nás to všechny hodně posunulo.

Jak jsi si závěrečný BEKO Pohár juniorů užil ty osobně?

Závěrečný turnaj byl úžasný a myslím si, že jsem si já ani zbytek týmu mezi juniory neuděl ostudu (smích). Akorát si myslím, že kdyby se na závěrečném turnaji hrálo normálně 3 x 15 minut, bylo by to lepší, než zkrácené zápasy.

M. Matoušek. Zdroj fotografie: archiv M. Matouška.

Na turnaji jste startovali posíleni o některé hráče z juniorské kategorie. Jak tato chemie podle tebe na tým působila?

Kluky, kteří s námi byli, všichni známe z minulých ročníků a myslím si, že nám velice pomohli a my jim za to můžeme hlavně poděkovat.

Po základní části, resp. skupině jste skončili na třetím místě. Získali jste sedm bodů, bylo to pro vás mírným překvapením?

Bylo a veliké, do základní skupiny jsme šli jako favorité na poslední místo (smích) a mohli jsme pouze překvapit. To, že jsme se kvalifikovali na finálový turnaj můžeme považovat za úspěch.

V semifinále na vás čekala pražská Hostivař, účast ve finále však unikla. Co se stalo? Kde podle tebe byla chyba?

Myslím si, že utkání jsme začali dobře, ale pak jsme dostali gól minutu před koncem první poloviny, a to nás poznamenalo. Gól ještě padl po takovém divném odraze před branku, takže to nás hodně shodilo. Druhý gól jsme dostali na začátku třetiny a třetí gól jsme si snad do branky srazili my a pak už jsme se nedokázali dostat zpátky do hry. Hostivař prokázala zkušenost a umění udržet si vedení.

Posledním soutěžním utkáním sezóny tak byl duel o třetí místo s Ústím nad Labem, které dospělo až do nájezdů. Jak bys zhodnotil toto závěrečné vystoupení v soutěžní sezóně? Převažuje spokojenost?

Dojmy z tohoto utkání jsou smíšené, sice jsme dokázali dorovnat skóre minutu před koncem a vynutit si tak nájezdy, ale jinak si myslím, že jsme utkání odehráli dobře a nájezdy jsou prostě loterie. Za špatnou stránku tohoto utkání bych vzal i fakt, že jsem při svém nájezdu zlomil hokejku a tím nájezd nedal, což hodně zamrzí. Spokojenost moc ze čtvrtého místa není, protože jsme mohli tento zápas vyhrát, ale když vezmeme, že jsme jako dorostenecký tým skončili čtvrtý na finálovém turnaji juniorů, tak se to za úspěch dá považovat.

Jak náročné bylo pro hráče, který věkově patří do nižší kategorie, nastupovat proti starším soupeřům? V čem byl podle tebe hlavní a viditelný rozdíl?

Určitě je to hlavně fyzicky náročné, osobní souboje byly velice těžké a vybojovat míček byla dřina. Samozřejmě starší soupeři jsou oproti nám také lépe takticky vyspělí. Ale pozitivum bych řekl bylo, že nás většinou ostatní celky podcenily.

M. Matoušek. Zdroj fotografie: archiv M. Matouška.

Ze čtyř podzimních duelů jsi získal 9 bodů? Jak bys zhodnotil ty sám své výkony v sezóně?

Tato sezóna se mi osobně velice povedla, jak na podzim, tak na jaře. Je škoda, že nebyla příliš normální. Myslím si, že ze sebou mohu být spokojený, ale těch bodů, a i těch vítězství mohlo být více, ale doufám, že se mi takto bodově bude dařit i v příští sezóně. Samozřejmě bych ty body neměl bez svých spoluhráčů, kterým za to musím poděkovat.

Jak dlouho se hokejbalu věnuješ a jaké byly tvé první hokejbalové krůčky?

Hokejbalu se věnuji teprve tři roky, protože souběžně s ním hraji od svých šesti let hokej. Na hokejbal mi přivedl můj strejda, který ho hrál, protože jsem já potřeboval individuálně trénovat suchou přípravu na nadcházející hokejovou sezónu a po prvním tréninku mi trenér nabídl, jestli bych nechtěl i hrát. Slovo dalo slovo a od té doby jsem u hokejbalu zůstal.

Jaké jsou tvé hokejbalové sny a cíle? Čeho bys chtěl dokázat v hokejbalové kariéře?

Cíle a sny jsou určitě hrát a reprezentovat v jakékoliv mládežnické reprezentaci a hrát tady v Plzni za A tým. Skvělé by bylo co nejvíce týmových a osobních úspěchů.

Jaké jsou týmové a osobní cíle do další sezóny? Budeš se připravovat jinak, než tomu bylo doposud anebo ti vyhovuje stávající systém?

Týmové cíle jsou určitě dojít do play-off a tam udělat nějaký úspěch. Osobně bych si přál mít stejně bodově bohatou sezónu jako letos a dostat se do národního týmu U18. Přípravu letos nebudu nějak měnit, ale s přechodem do juniorského věku se určitě musím zaměřit na jiné dovednosti, nežli to bylo v předešlých přípravách