Zakončení sezóny turnajovým formátem bylo velmi potěšující, říká Jan Miksan

Mezi nejviditelnější aktéry BEKO poháru juniorů, který se konal na zimním stadionu v Ústí nad Labem, se zařadil mládežnický reprezentant, plzeňský Jan Miksan.

Novopečený student vysoké školy, který patří mezi nejproduktivnější hokejbalisty plzeňské mládeže, rád také vymění hokejku za pálku na stolní tenis.

Měli jsme velice dobrý kolektiv, včetně trenérů, což rozhodně pomohlo našim výkonům

Honzo, sezóna se nakonec dohrála pohárovým formátem. Jak pro vaši juniorskou kategorii bylo důležité vrátit se zpět na hřiště a do zápasů?

Pro celou juniorskou kategorii, tak i pro mě osobně to bylo velice důležité. Trénovali jsme celou zimu i přes to, že jsme nevěděli, zda se na hřiště vůbec vrátíme. Takže zpráva, že se sezóna dohraje turnajovým formátem, byla velmi potěšující. Pro mě to nebyl první finálový turnaj, který jsem hrál, ale i přes to, to byl velmi náročný víkend.

Jak jsi si závěrečný Beko pohár juniorů užil ty osobně?

Já jsem si turnaj moc užil. Náš tým byl složený z kluků, co hrají dorosteneckou soutěž, takže jsem s nimi do té doby nehrál, ale všichni mě mezi sebe přijali, jako kdybych s nimi strávil celou sezónu. Měli jsme velice dobrý kolektiv, včetně trenérů, což rozhodně pomohlo našim výkonům. Rozuměli jsme si na hřišti i mimo něj.

Po základní části, resp. skupině jste skončili na třetím místě. Získali jste sedm bodů, byla to pro tým dobrá startovací pozice do play-off?

Dle mého názoru to byla dobrá startovací pozice, ale samozřejmě mohla být lepší. Společnými výkony jsme si zajistili play-off neboli účast na finálovém turnaji.

Jako jediní jste v základní skupině porazili ústeckou Elbu, která ji s devíti body ovládla. Jak se vám tento skalp povedl?

Zápas s Ústí byl, jako i všechny ostatní s tímto soupeřem, velice náročný. Tím, že jsme všichni do jednoho plnili pokyny od trenéra a hráli systém, který jsme chtěli, tak se nám podařilo zvítězit a obrat tohoto silného soupeře o body.

Play-off jste začali ve skupinové fázi vítězně proti Malenovicím a Prachaticím. Jak náročné tyto zápasy byly?

Vzhledem k tomu, že to byly první zápasy, tak jsme všichni měli dostatek sil. Jak už jsem zmínil, tak jsme do turnaje šli s mladým týmem, který měl hráče mladší třeba i o 2 nebo 3 roky, takže jsme hráli s pocitem, že nemůžeme nic ztratit. Zápas s Malenovicemi se nám, dle mého, dost povedl. Hráli jsme to, co jsme chtěli, podařilo se nám vstřelit několik gólů a dotáhli jsme zápas do vítězného konce. V zápase s Prachaticemi jsme měli soupeři co vracet po prohře 4:0 na hřišti soupeře. Opět jsme poctivě plnili úkoly od trenéra a přesvědčivým výkonem jsme zápas vyhráli.

Nepohlídali jsme si jediného hráče a ten nám dal 3 góly

Následovalo utkání s pražským Kertem a to výsledkově nepovedené. Jak bys zhodnotil tento souboj?

Zápas s Kertem byl vyhrocený jako každý vzájemný souboj. Byl to 3. zápas obou týmu v jednom dni, takže dle mého už nebylo tolik sil ani na jedné straně. Nám se zápas moc nepovedl a soupeř nás přehrával. To ale nic nezměnilo na tom, že jsme skončili 1. ve skupině.

Nakonec jste do nedělních bojů postupovali z první pozice. Jaká byla před následujícím semifinále nálada?

Před semifinále byla nálada vcelku pozitivní. První místo ve skupině bylo motivací pro celý tým a důkazem toho že i s věkovým rozdílem dokážeme vyhrávat těžké zápasy. Všichni tak byli natěšení na další zápasy, navzájem jsme se podporovali a chtěli vyhrát.

Jan Miksan během BEKO poháru juniorů. Zdroj fotografie: archiv J. Miksana.

Proběhla také nějaká „tmelící“ akce?

„Tmelící“ akce proběhla během sobotního večera. Celý tým společně strávil čas po večeři, více jsme se navzájem poznali a dozvěděli něco nového.

V semifinále na vás čekala pražská Hostivař, účast ve finále však unikla. Co se stalo? Kde byla chyba?

Stalo se to, že jsme si nepohlídali jediného hráče a ten nám dal 3 góly. Na konci první poloviny jsme po odrazu dostali nešťastný gól 7 vteřin před koncem, což bylo asi rozhodující, protože do té doby jsme bránili dobře. Druhým rozhodujícím momentem byl podle mě gól na 3:1, kdy se v našem oslabení odrazil míček od mojí hokejky přímo do branky a my už pak nezvládli skóre zvrátit v náš prospěch.

Posledním soutěžním utkáním sezóny tak byl duel o třetí místo s Ústím nad Labem, které dospělo až do nájezdů. Jak bys zhodnotil toto závěrečné vystoupení v soutěžní sezóně? Převažuje spokojenost?

Tento zápas už byl velice náročný. 5. zápas v krátkém časovém rozmezí navíc s tak silným soupeřem jako je Elba. Všichni chtěli vyhrát a nám se dvakrát podařilo dotáhnout jednobrankový rozdíl. Nájezdy už pak byly loterie, komu se povedou lépe, což se povedlo soupeři a nám tak utekla medaile v tom nejtěsnějším rozdílu. Po zápase jsme byli všichni zklamaní, ale s odstupem to beru jako úspěch, protože jsme jako nejmladší tým ukázali, co dokážeme.

Moje výkony mohly být mnohem lepší, než ty, které jsem předváděl

Patřil jsi mezi nejproduktivnější hráče v týmu? Jak bys zhodnotil ty sám své výkony v sezóně?

Osobně jsem tuhle statistiku nesledoval, ale samozřejmě o ní padlo v šatně několik slov. Podle mě není moc co hodnotit, vzhledem k tomu, že se převážná část sezóny neodehrála. Každopádně, jako všichni hráči, kterých byste se zeptali, řeknu, že moje výkony mohly být mnohem lepší, než ty, které jsem předváděl. I přes to jsem se svými výkony na finálovém turnaji celkem spokojený.

Jak dlouho se hokejbalu věnuješ a jaké byly tvé první hokejbalové krůčky?

Hokejbalu se věnuji už 13 let. Moje první hokejbalové krůčky začali už na základní škole, kde jsme díky třídnímu učiteli, který zároveň hokejbal i trénoval, všichni hokejbal vyzkoušeli a já se rozhodl u toho zůstat.

Jaké jsou tvé hokejbalové sny a cíle? Čeho bys chtěl dokázat v hokejbalové kariéře?

Moje hokejbalové sny jsou zahrát si na mužském Mistrovství světa a být stálým hráčem plzeňského A týmu. Ve své kariéře bych rád případnou účast na MS zúročil medailí a také získal s A týmem mistrovský titul české extraligy.

Jaké jsou cíle do další sezóny? Budeš se připravovat jinak, než tomu bylo doposud anebo ti vyhovuje stávající systém?

Cíle do další sezóny jsou samozřejmě ty nejvyšší. Připravovat se budu s týmem v rámci zimní přípravy a zároveň na sobě budu pracovat sám, abych byl v co nejlepší kondici pro nadcházející sezónu.