Byl jsem moc rád, že pozvánka přišla, těší plzeňského obránce Tomáše Krejčího

V podzimní části nastupoval Tomáš Krejčí za Plzeň v nejvyšší hokejbalové soutěži i v první lize, v prosinci ještě bojoval na reprezentačním kempu U20. Plzeňský obránce si uvědomuje velkou konkurenci, ale chce udělat vše, co bude v jeho silách, aby se dostal na mistrovství světa.

Největší změnu oproti juniorce vidím asi v kvalitě soutěže

Tomáši, v letošní sezóně poprvé nastupuješ v Extralize mužů, hraješ také v 1. lize. Jaký byl pro tebe přechod z nejstarší mládežnické kategorie do mužských soutěží?

Přechod do první ligy pro nás všechny byl spíš neznámou. Hráči nejsou ani o tolik rychlejší, ale jsou určitě zkušenější, my to ale doháníme dravostí a pohybem. Hraje se víc do těla, to je super, je to prostě řežba, tak to má být. Největší změnu oproti juniorce vidím asi v kvalitě soutěže. V juniorské extralize jsme měli těžký zápas, pak tři týdny méně kvalitní soupeře a pak další silný tým. Zkrátka jsme měli čas se na důležitý zápas připravit. V první lize je každý zápas nesmírně těžký. V extralize je ta rychlost a obecně dovednosti většiny hráčů úplně jinde, chtělo to pár zápasů, než jsem si zvyknul.

V B-týmu jsi asistent kapitána, v některých zápasech jsi také oblékal dres s kapitánským céčkem. Jsou tvé roce v obou týmech odlišné?

V béčku se s Matějem (Matěj Deja – pozn. red.) snažíme držet tým pohromadě, motivovat, nahecovat. Cítíme, že na nás stojí hodně herních situací a ten prostor na chybu je minimální, ale není to jen o nás dvou. Máme šikovný tým a umíme pracovat s řadou variant v sestavě. V Áčku jsem prostě ještě mlaďas, naše pětka je spíše udržovací. (smích) Musím ještě pár sezón odehrát, abych si vybojoval nějakou stálou roli.

V podzimní části jsi také obdržel pozvánku na reprezentační kemp U20, který se konal v prosinci na zimním stadionu ve Svitavách. Jak sis ho užil? Naplnila se tvá očekávání, nebo jsi měl jinou představu o tom, jak bude probíhat?

Byl jsem moc rád, že pozvánka přišla. Polovina prosince, počasí nic moc. (smích) Po tréninkové stránce byl kemp super. Hodně tréninků, dva zápasy, teambuilding s kluky… Pan Manhart chce hrát velmi aktivní a běhavý hokejbal, tam jsem se teda trochu zadýchal, musí se s tím v zimě něco udělat. (smích)

Cítím v týmu obrovskou konkurenci

S týmem jste se připravovali na mistrovství světa, které se uskuteční na přelomu června a července v Liberci. Na tento sraz ale trenéři pozvali široký kádr. Jak těžké bude se probojovat do konečné nominace?

Na kempu nás bylo asi 40 a kádr se má zúžit skoro o polovinu. Kluci z ročníku 2003 jsou fakt šikovní, cítím v týmu obrovskou konkurenci a bude fakt těžký dostat se dál. Samozřejmě udělám, co bude v mých silách, abych se dostal do konečné nominace.

Předpokládám, že každý se o to bude snažit. Co tě nejvíce motivuje?

Motivuje mě pocit, že náš ročník přišel o poslední tři mistrovství světa, samozřejmě že tam je ta touha konečně něco vyhrát.

Zanedlouho začne příprava na jarní část, která není příliš oblíbená. Je něco, na co se těšíš a co bys naopak vynechal?

Mně to obecně asi nijak nevadí, je to potřeba, o to víc vzhledem k pozicím obou týmů v tabulce. S Áčkem i s Béčkem chceme udělat play-off a náš přístup k přípravě taky podle toho musí vypadat.