Liga st. žáků

Sezona byla z mého pohledu mládežnického trenéra velice úspěšná, říká Michal Samec

Starší žáky vedl Michal Samec, po tom co se pohyboval u mladších žáků a přípravek, v premiérové sezóně. S touto generací hráčů je, s krátkými pauzami, od počátků své trenérské kariéry (téměř 7 let – pozn. red.), kterou jako tehdejší asistent u přípravky nedobrovolně zahájil už v 16 letech.

To ho v dorostenecké kategorii potkalo komplikované zranění kolene. Na letošní sezonu se velice těšil, neboť se sešly dva silné ročníky a tým tak mohl mít ty nejvyšší ambice. Během sezóny s týmem usilovně pracoval na tom, aby na finálovém turnaji docílili medailových pozic. Přes neúspěch s hráči urazil velký kus jejich rozvojové cesty a věří, že udělal maximum pro to, aby byli co možná nejlépe připraveni na další sezóny v klubu. Co dalšího nám k uplynulému ročníku prozradil?

Povedlo se nám složit úžasný tým, který spolu držel na hřišti i mimo něj

Trenére, jak s odstupem času hodnotíte uplynulou sezonu Ligy starších žáků? Jaké cíle jste si před ní dali a podařilo se je splnit?

Sezona jde jen těžko hodnotit v pár větách, ale zkusím to. Pokud bych to vzal čistě z pohledu ambicí na umístnění, je páté republikové místo zajisté zklamáním, protože jsme měli (myslím, že ne nereálné) ambice hrát o cenné kovy. Na druhou stranu se nám povedlo složit úžasný tým, který spolu držel na hřišti i mimo něj. Tým, který měl bezesporu velkou kvalitu a potenciál a který byla radost trénovat. Tým, který za ten rok udělal po všech stránkách velký skok kupředu a za to patří hráčům můj veliký dík. Takže pokud bych to měl brát komplexně, byla sezóna z mého pohledu mládežnického trenéra velice úspěšná, jelikož každý hráč udělal v rámci svých možností velký pokrok na své hokejbalové cestě.

Základní částí, ve které jste odehráli dvaadvacet utkání, jste prolétli suverénně a jediná bodová ztráta přišla po kontumaci utkání s Jindřichovým Hradcem? Kde se ve vás vzala taková forma?

Nevím, zda to nazvat vyloženě formou. Už od nejmladších kategorií se se všemi kolegy snažíme vychovávat hráče tak, aby získávali co největší možnou kvalitu. Zároveň máme v Plzni, bez nějakých servítek mohu říci, že hlavně díky dlouholetému úsilí a práci Pepy Kadaněho, úžasné podmínky pro rozvoj hráčů, počínaje halou a konče hráčskou základnou. Letošní starší žáci byli zároveň trochu výjimeční v tom, že koncentrace kvality vzhledem k věkové kategorii byla v obou ročnících opravdu hodně vysoká a s hráči se dalo velmi dobře pracovat, což se pak na hřišti projevovalo. Základní část nám vyšla na jedničku, ovšem bez jakékoliv arogance, bych to při naší letošní kvalitě a možnostech, nazval splněnou povinností.

Bodově s vámi dokázal držet krok jen českobudějovický Pedagog, který však neuspěl na kvalifikačním turnaji a finálového se tak nezúčastnil. Bylo těžké udržet maximální koncentraci svěřenců, když přicházela výhra za výhrou?

Nemyslím, že to bylo extrémně těžké, hráči měli opravdu velkou chuť hrát a ke každému zápasu přistupovali zodpovědně a naplno. Slabším pasážím a výpadkům se samozřejmě nevyhnete nikdy a nikde, když vedete dvouciferným rozdílem, což pro nás letos nebylo až tak výjimečné, motivace hrát naplno i koncentrace logicky upadá. Je pravda, že opravdu těžkých zápasů, které byly takzvaně na hraně, jsme mnoho nesehráli. Střetnutí s Pedagogem mezi ně patřila, Pedagog ukázal, že má velice kvalitní mládež a na zápasy s nimi jsme se vždy velmi těšili. Mě osobně mrzí, že náročných a kvalitních utkání se soupeři, kteří by nás opravdu prověřili a potrápili, nebylo více, protože jsme jejich absenci citelně pocítili na vrcholu sezóny.

Po základní části skupiny Čechy Jih + Západ jste obsadili první pozici a zajistili si tak přímý postup na finálový turnaj. Ve skupinové části na vás čekaly celky Mostu a Svitav. Jak byste popsal tato utkání? Co chybělo v utkání s mosteckými hráči?

Zpětně je mi možná až líto, že nás vzhledem k přímému postupu, mezi koncem základní části a finálovým turnajem čekala skoro měsíční pauza, kterou jsme se sice snažili efektivně vyplnit tréninky a přípravnými zápasy, ale i tak jsme se na finálovém turnaji ze začátku trochu rozkoukávali. Svitavy byl těžký soupeř zhruba na naší úrovni, zápas s nimi jsme přes zmíněný špatný úvod dokázali „ubojovat“ do vítězného konce. Most, jehož páteř tvořili hokejisté, byl soupeř zcela objektivně nad naše síly, jeho hráči nás převyšovali fyzicky, kvalitou, vyspělostí i kondicí. Přesto byl náš výkon ve druhém zápase možná až moc ustrašený a bojácný a Mostu jsme vítězství přece jen trochu usnadnili.

Díky rozdílu skóre na vás „zbyla“ třetí pozice, která znamenala boj o konečné páté místo v ročníku? Bylo to pro vás a vaše svěřence zklamání?

V této otázce budu možná až moc otevřený, ale nepotrpím si příliš na zbytečnou korektnost. Zklamání to bylo velké a to zejména proto, že jsme de facto nic neměli ve svých rukou. Díky tomu, jak byl nastaven herní systém, nás o boje o medaile připravila až neuvěřitelná souhra výsledků. Nechci a nemám právo sahat někomu do svědomí, ale na pozdějšího vítěze skupiny bychom ani při našem nejlepším výkonu zkrátka ani zdaleka neměli, a pokud by ten přistoupil k oběma svým utkáním stejně, neměl by na něj ani náš druhý soupeř, který nakonec na náš úkor pouhým rozdílem ve skóre postoupil dále. Takový konec, kdy vám po celosezónní práci sebere šanci porvat se o úspěch jeden zápas, který ani nehrajete, prostě bolí. Herní systém, kdy hrajete pouhé dva zápasy a nemáte možnost konfrontace se všemi účastníky, zkrátka není pro finálový turnaj optimální, ale to je pouze můj osobní názor.


Plzeňští starší žáci obsadili v právě končící sezoně páté místo. S některými hráči se po téměř sedmi letech loučí jejich trenér Michal Samec. Zdroj: HBC Plzeň.

Doufám, že úroveň našeho sportu půjde více a více nahoru

Posledním soutěžním utkáním v sezóně byl dramatický duel s Hostivaří, kde jste o vítězství v základní době přišli půl minuty před koncem. Jak jste prožíval následnou nájezdovou loterii?

Tento zápas byl úžasný v tom, že přes oboustranné pochopitelné hledání motivace, kdy na vítěze čekalo jen nepopulární páté místo, podali oba dva týmy velice kvalitní výkony a výsledkem bylo zasloužené drama až do samého konce. Konfrontací s Hostivaří si vždy velmi vážím, jelikož je to stejně jako my klub, který se snaží koncepčně vychovávat vlastní, ryze hokejbalovou mládež, a zápasy s nimi mají vždy úžasnou sportovní úroveň. Tentokrát byl zápas celou dobu velmi otevřený a vyhrát mohl opravdu kdokoliv. Soupeř byl po celý zápas o něco aktivnější, ale my jsme dokázali dát důležité góly a hlavně se naplno projevila kvalita v našem brankovišti, a ta z mého pohledu celý zápas rozhodla. Oba dva gólmani podávali celou sezónu úžasné výkony, i proto, že jsou oba velice skromní a pracovití, a v tomto zápase se ukázalo, jak moc velkým přínosem pro tým jsou. Proto, když přišly na řadu nájezdy, mohu teď už říct, že jsem v podstatě nezapochyboval, že to nakonec budeme my, kdo bude z posledního zápasu sezóny odcházet jako vítěz a odjede z Čáslavi v o něco lepší náladě.

Jak s týmem nakonec hodnotíte konečné páté místo? Převládá spíše spokojenost nebo zklamání z průběhu závěrečného turnaje?

Na tuto otázku nedokáži odpovědět jednoznačně. To, že vzhledem k našim předsezónním ambicím je páté místo zklamáním, zvlášť po cestě, která k němu vedla, jsem již uvedl v předchozích otázkách. Na druhou stranu jsme skončili pátí nejlepší ve své kategorii v republice a já i kluci jsme během sezóny prožili nezapomenutelné chvíle a skvělé okamžiky. Proto si myslím, že přes zklamání z průběhu závěrečného turnaje, budeme všichni nakonec na tuhle sezónu vzpomínat velice dobře, protože se sešla úžasná parta, která držela spolu na hřišti i mimo něj, a to je ten nejdůležitější důvod, proč všichni tenhle sport děláme a máme ho tolik rádi.

Na čem musí tým, aby vystoupal k medailovým pozicím, ještě zapracovat? Co týmu z vašeho pohledu nejvíce chybělo?

Těžko nějak konkrétněji říct. Kdo chce být úspěšný, musí na sobě pracovat neustále, neustále se zlepšovat a posouvat, a pokud možno být v této činnosti co nejvíce komplexní a efektivní. Já jsem měl tu čest trénovat v uplynulé sezóně partu hráčů, kteří tohle chápou a kteří na sobě pracovat chtějí. Věřím a nepochybuji, že mnozí z nich ve svých sportovních kariérách dosáhnou i na větší úspěchy, než je medaile z kategorie starších žáků. A co nejvíce chybělo? Řekl bych, a zase se budu opakovat, že větší porce těžkých a vypjatých zápasů, které bychom hráli během celé sezóny. Momenty, kdy jste opravdu pod tlakem a kdy je třeba podat výkon na hranici svých možností, nejen sportovně, ale i mentálně. Řekl bych, že na finále na nás celou dobu ležel jakýsi tlak, strach z nesplnění našich předsezónních cílů, na nějž jsme během sezóny nebyli zvyklí a který se negativně podepsal na našich výkonech. Doufám, že úroveň našeho sportu půjde více a více nahoru a že v budoucnu přibyde více těžkých utkání na vysoké úrovni během celé sezóny, neboť neexistuje lepší věc pro všestranný rozvoj hráčů, než je kvalitní konkurence.

Jaký bude mít mužstvo následující program? Zůstane složení týmu podobné jako tomu bylo v končící sezoně?

Složení týmu dojde jako každoročně „poloviční“ obměny, kdy jeden ročník odejde do dorostu a z mladších žáků přijdou noví hráči. A jaký bude mít tým program, záleží na novém realizačním týmu. Já jsem s touhle generací hráčů prožil s několika pauzami skoro 7 sezón, provází mě vlastně po celou dobu mojí krátké trenérské kariéry. Sedm let je velice dlouhá doba a já mám před sebou novou výzvu u mladší kategorie, na kterou se velice těším. „Svým“ hráčům budu samozřejmě nadále držet palce, za tu dobu se pro mě stali velice blízkými lidmi. Věřím, že je čeká ještě velká spousta hokejbalové radosti a že stejně jako já budou v dobrém vzpomínat na vše, co jsme společně prožili.

Tabulka Liga starších žáků - Čechy Jih + Západ
POŘ. TÝM Z SKÓRE B
1.
HBC Plzeň
11 137:17 33
2.
TJ HBC Olymp...
11 76:59 24
3.
SK Suchdol nad...
10 88:44 22
4.
HBC Prachatice
11 52:68 20
5.
SK Pedagog České...
10 55:38 18
6.
TJ Snack Dobřany
11 48:76 12
7.
HbC Zliv
11 30:63 12
8.
HC ŠD Písek
10 31:69 9
9.
TJ Tatran...
10 33:69 6
10.
SK Inter Blovice
11 38:85 3